kněží Archena Peliena ve všem tom zmatku dokázali najít jednu ze svých map a pověřili mě, abych jako osoba zcestovalá popsal pro vás podobu Tetakochalu tak, abyste se v ní alespoň zhruba zorientovali.
Tetakochal má, jak lze vidět, podobu čtverce postaveného nakoso vůči světovým stranám, který protínají dva vzájemně se křížící horské hřbety. Nejvyšší horské štíty se tak zvedají kolem středu země. Naše země je malá, obyvatelé většiny světa by ji sotva označili za kontinent, spíše za ostrov, ale díky Tetacholově dychtivosti a snaze po mnohotvárnosti a i díky dalším událostem poskytuje dostatek prostoru pro každého, koho si jen dokážete představit, jen sem prosím netahejte logiku, výpočet počtu krav na jednoho draka a podobné věci, které zajišťuje Tetacholova božská moc a tak vám vaše výnosové tabulky jsou na nic.
Hory tak dělí Tetakochal do čtveřice zemí, podle pověstí bylo kdysi v každé ze zemí jedno jednotné království, ale pokud jste četli někerý historický spis (na vaší úrovni tak maximálně stručnou historii od Kandera z Ivlachu), víte, že to tak nikde trvale nevydrželo. Nicméně historie není cílem tohoto popisu, takže se o ní zmíním jen tam, kde to jinak nejde.
Středové pohoří se nazývá Akchol Tchol - Akcholovy Hory - a je zcela neobydlené. Podle pověstí je v samém středu Tetakochalu na nejvyšší hoře sídlo bohů. Pohoří směřující na jih se nazývá Berbech Tchol - Medvědí hory a leží v něm dvě trpasličí podzemní králosvství Na severu Had Ghed a na jihu Gorgehad. Ze západní strany pak do hor zasahuje goliatí oblast Krolrang.
Na východ se táhne pohoří Sigach Tchol - Orlí hory. Na jeho západním okraji se nachází široká náhorní plošina a řada údolí tvořících nejstarší stát Tetakochalu Temenrion (nebo po našem Temaron)- zemi kouzelníků, obydlenou především elfy a v menší míře eladriny (oni se obvykle vydávají za elfy jak jsem psal v popisu ras). Plus se zde vyskytuje nevelké množství ostatních ras, většinou jako studenti zdejších škol. Podzemí Orlích hor skrývá tři trpasličí království, bráno od západu to jsou Igarad-Dehad, Vjoes Had a Morhes Had. V horách jsou také podle pověsti sídla moudrých orlů, poddaných Tilkaly Kinechaly.
Na sever se pak táhne pohoří Ragach Tchol, Dračí hory. Na západních úbočích asi ve dvou třetinách cesty na sever se rozkládá Tcholach Tia (nebo po elfím Teon Tion), horská zem, obývaná zejména lidmi a půlčíky, řízená radou. Jižně od ní je pak goliatí země Kroldrung. V horách se dále nacházejí dvě trpasličí království, maličký Had Gulgu na území Tcholach Tia a staroslavný Tirogad v místě, kde Dračí hory přechází do Akcholových. Ve zbytku hor se skrývají draci a jejich drakonští příbuzní a ošetřovatelé, neboť jsem jejich přítomnost prozradil, takže se o ní musím zmínit i zde. Jak je jejich společnost řízena, není známo. Na severním cípu Tetakochalu pak žijí obři a další nesympatické potvory a není osídlen.
Konečně na západ se vine Ukech Tchol, prokleté Hadí hory. Právě tady se podle pověstí strhla bitva Tetachola s Urganolem a právě toto pohoří vykázal Akchol Tetachol za příbytek skřetům, goblinům, koboldům, skřetvědům, tiefingům, orkům a všem dalším stvořením vzniklým setbou. V Hadích horách se žádný stabilní státní útvar nikdy nevytvořil a neudržel. Nicméně v současnosti většinu jejich rozlohy zabírají tři skřetí království. Tato království možná s jedinou vyjímkou vydrží jen tak dlouho dokud bude žít skřet, který je dokázal sjednotit. Nejzápadnější z nich je Chororot ovládaný mohutným orkem Krochem, následuje Hrechrot skřetího čaroděje Ghazara a pak Michre Echrot - tato země je asi nejzajímavější z toho, co hadí hory poskytují, protože její vládce Guragoch je člověk a země skýtá, pokud je známo, azyl všemožným lidským uprchlíkům a zločincům. Bude vyžadovat bližší průzkumnou výpravy v brzké budoucnosti. Ale to bude asi na vás.
Svůj popis jsem začal od pohoří, ale většina obyvatel žije na širokých pláních mezi nimi. Jihovýchodní kraj se nazývá Čerčech Tia, země Břízy. Nicméně je to pouze označení, nikoliv popis nejběžnějšího stromu. Čerčechské území téměř celé zabírá království Čerčech Tia. Království je obýváno směsicí lidí a půlčíků. Kraje pod oběma horami pak jsou čistě půlčickými a gnómskými oblastmi, požívají jisté autonomie a jsou řízené voleným knížetem-starostou. Království Čerčech Tia má na svém území tři velká města, na jihovýchodě přístav a hlavní město Perchol, zřejmě největší město celého Tetakochalu, na severovýchodě přístav Tavarchol a na severním okraji město Schol Aherd, které je centrem Sjednocené církve a zároveň církve Akchola Tetachola. Jižní i východní cíp země jsou pusté a neovládané královstvím, jižní cíp je zarostlý neproniknutelným lesem, který obývají barbarští černí kanibalové a východní cíp je obtěžován příšerami usazenými na Čerčechských ostrovech. V severozápadním cípu pak za pruhem neproniknutelných bažin leží nevelké Ivlachské knížectví. Knížectví samo je významné těžbou zlata a stříbra, jakož i tím, že se zde nachází jedno z významných center, možná to nejvýznamnější, církve Archena Peliena, boha vzdělání. Obyvatelstvo knížectví jsou především lidé, ale kněží Archena Peliena neodmítnou nikoho,
Severovýchodně se nachází země Smuoch Tia,
země Buku. Tentokrát název dosti přesně odpovídá složení
tamních lesů a velkou část území pokrývají bukové
pralesy. Království Smuoch Tia se rozkládá na širokém pásu
země podél pobřeží, jeho hlavní město Lachdor leží
zhruba uprostřed Smuochského pobřeží. Království ovládá
i největší ze Smuochských ostrovů, ostrov Edrag. K
zajímavým městům patří přístav Guyam na hranici s Drin
Tionem, který plně ovládá bohatý loďař Saphar, Ve středu
území ležící Darvalchil, kde je centrum církve Ingechaly
Manechaly a Sioril, elfí město, centrum oblasti obývané
téměř výhradně elfy. Zbytek království ovládá
půlčická a lidská smíšená populace.
Na severní části pobřeží a na jihozápadní části ostrova
Vareagu se rozkládá elfí království Drin Tion. Od pobřeží
odříznutá je zbylá elfí oblast, takzvaný Smuoch Elfech, ten
je vnitřně rozdělen na dvě království Stigarion a Eligrion.
Území elfích království pokrývá hustý bukový prales a
království jsou neelfům nepřístupná (to neplatí pro
eladriny, kteří jsou vlastně také elfy a pro některé šotky,
které ani elfové nedokážou uhlídat). Jihozápadní cíp
země v samém podhůří hor pak patří Meddůckému
vévodství. Meddůk je obydlen výhradně půlčíky a gnómy a
je zcela přeměněn na zahradu. Většina tamních stromů jsou
ovocné stromy a horské louky jsou plné květů nad kterými
bzučí včely z tisíců úlů. Meddůk se zabývá
ovocnářstvím a včelařstvím a jsou v tom nejlepší na
světě. Ačkoliv nejúrodnější půda je v okolí Polvarku,
půlčický talent udělal z Meddůku to nejrozkvetlejší místo.
Není tedy divu, že v Meddůku, jednom z šesti Meddůckých
měst je centrum kultu Mondaly Elany, jako patronky včelařství.
Jako poslední v mém výčtu zemí Smuoch Tia musím uvést dvě
obchodní republiky. Na severovýchodě ostrova Vareag se
nachází převážně lidská země Západní Vareag, jedná se
o bohatou obchodnickou republiku s hlavním městem Vareagem. Na
menším ostrůvku Tilikonu pak najdeme hobití obchodnickou
republiku Tilikon, obě země sdílely společný osud a dodnes
jsou si v mnohém podobné. Snad jen, že Tilikon je hezčí.
Je čas opustit Smuoch Tia a přesunout se do severozápadní
země, do Kopach Tia, země Javoru. Království
Kopach Tia zde zabírá většinu území, nicméně království
není vnitřně jednotné. Navíc království více než
kterékoliv jiné řídí státní rada složená ze zástupců
šlechty, ale zejména z předních obchodníků, rozhodující
je výše majetku, nikoliv urozenost. Hlavním městem je
přístav Sinrach. Kopach Tia je obýváno smíšenou lidsko-půlčickou
populací, nicméně půlčíků je zde méně než v jiných
zemích. Zajímavými městy je Nový Derdok, hlavní město do
jisté míry samosprávného půlčického knížectví a sídlo
proslulých půlčických kušinických oddílů. Dalším
zajímavým městem je Tirm, centrum hrabství Tirm, neboť
hrabata z Tirmu svůj rod odvozují od dynastie dávných
Vuptijských králů a pokud historie sahá, vždy dělali svému
původu čest. Mohl bych zmínit i Lenchol, centrum kultu boha
léčitele Tinevana Tamchela.
Na západě pod horami se rozkládá goliatí země Kroldrung
řízená velíkým náčelníkem na straně jedné a vrchním
šamanem na straně druhé. Na severozápad od Kroldrungu pak
leží Igadion, samostatný elfí stát, lesy Igadionu jsou
tmavé a působí na náhodného cestovatele nevlídně, ale
elfové stejně nikoho na své území nepouštějí. Na východ
od Igadionu a sever od Kroldrungu pak v horách leží horská
země Tcholach Tia o které se zmiňuji jinde. Konečně v
jihovýchodním cípu země leží území vévodství Pedagork.
Vévodství je obýváno především lidmi s malým procentem
hobitů, nicméně kromě původních Tetakochalských obyvatel
tu lze najít i lidi Drungských rysů. Do vévdoství patří i
pruh extrémně úrodné půdy kolem města Polvarku, toto město
je centrem církve Sirala Etchola jako boha zemědělství.
Ostrovy u Kopach Tia pak obývá jakýsi záhadný poloplazí
primitivní národ a jsou obecně nazývány zemí Mlaaeí.
Mlaaeiští obyvatelé provozují výměnný obchod s Kopach Tia.
Poslední odstavec je třeba věnovat Vup Tia, zemi Dubu. Jako
je dub pevný, tak jsou pevní i obyvatelé této země.
Severozápadní část země zabírá Velká poušť, pustina,
kterou podle legendy vypálil Urganolův pytel setby zla a odkud
pochází všechny nestvůry a příšery. Na severu této
pouště, tam kde bezvodou pustinu přece jen občas zavlaží
pottoky z Hadích hor se nachází země kočičáků. Protože
se k ní dá dostat jen po průchodu pouští nebo horami plnými
skřetů, nejsou o této zemi zádné zprávy. Ale těch několik
šifterů, kteří se vzácně vyskytují tu i onde potvrzuje,
že to není jen legenda.
Zbytek Vupského území zabírá království Vup Tia.
Království je obýváno lidmi většinou smíšené krve. Na
okraji velké pouště žijí kočovnické kmeny Inanů, podle
nejistých zpráv znají cestu přes poušť a dokážou se
dostat až do kočičácké země a obchodovat s jejími
obyvateli. Inané jsou vůči Vup Tia loajální jen velmi volně.
Hlavním městem Vup Tia je Erchan ležící ve vnitrozemí
zhruba ve středu země, dalšími městy je přístavní pevnost
Talha nebo Darupsen na severovýchodě. Na svazích Medvědích
hor se nachází poloautonomní goliatí území Krolrang.
Jižní cíp země a ostrovy u Vup Tia jsou obývány černými
kanibaly, ale království s nimi má určitou formu dohody,
takže pro ně nepředstavují problém.
Tak a to je celá naše podivuhodná země, sám jsem zvědav ve kterém kraji začne vaše dobrodružství.
v úctě váš
Ilgo z Rokle řečený Mrkev, půlčík hraničář