Pověsti a legendy (a trocha historie)

Byl jsem pověřen, abych kromě dalších informací pro vás stručně převyprávěl i pověsti o založení Tetakochalu a další, zejména ty, které se vztahují k původu jednotlivých ras (a případně povolání). Vzbouřil jsem se a odmítl, takže jsem získal možnost, abych své dílo zkonzultoval s osobou povolanější a to jedním z arciprofesorů zabývajícím se právě legendami o původu ras. Můj článek tedy bude okomentován a doplněn osobou znalejší, než sem já.

Vytvoření Tetakochalu

Božský šprýmař Akchol Tetachol se brouzdal mořem a hlavou se mu honily nápady na drobné žerty, kterými by mohl poškádlit své božské druhy, kráčel zamyšlen a ani si nevšiml, že proti němu přichází Ulechel, nejmocnější z bohů. Akchol Tetachol jej nepozdravil, nesmekl čapku a uctivě se neuklonil. Možná takové věci nepovažoval za podstatné, ale nejspíš si v roztržitosti Ulechela ani nepovšiml. Zato Ulechel si povšiml nezbedného bůžka a hned se na něj obořil, proč že mu neprokazuje dostatečnou a patřičnou úctu. "Moře patří všem," odsekl mu Tetachol, "proč bych se ti měl klanět tady, kde nic není."

"Takže nic není," rozzlobil se a zároveň usmál Ulechel a jedním mávnutím shodil čtyřhrannou Tetacholovu čapku do vody, čapka dopadla do vody a začala růst až z ní byl ohromný ostrov. Teprve teď se Tetachol polekal a za svou nezdvořilost se zastyděl, hluboce se Ulechelovi poklonil a omlouval se za předchozí nezdvořilost. Ulechel mu odpustil a Akchol Tetachol se s ulehčením vydal k odchodu.

"Akchole Tetachole," zastavil jej Ulechel, "cožpak tu necháš svou čapku?" Akchol Tetachol pohlédl na ostrov v nějž se jeho čapka proměnila a snad chtěl něco opatrně namítnou, ale Ulechel pokračoval. "Znám tě dobře, šprýmaři Tetachole, a je na čase, aby ses pustil do pořádné práce. Dávám ti tuto zemi a starej se o ni, jak nejlépe umíš. Obdarovávám tě mocí tvořit a doufám, že si povedeš dobře."

Akchol Tetachol poděkoval a vypravil se na novou zemi jejímž bohem se právě stal.

Vlastně nemám, co bych dodal, jen bych nové příchozí upozornil, že nikdy nikdo se na Tetakochalu nepokoušel zavést kult Ulechela a ačkoliv je Ulechel díky této báji všeobecně znám, není považován za boha Tetakochalu a nebyl tu v žádné chvíli uctíván. Pro zajímavost také mohu připomenout, že tento příběh je v některých pramenech rozvinut a setkání Akchola Tetachola a Ulechela je tam líčeno detailněji a důvod, proč se Ulechel na Tetachola rozzlobil je podáván několika odlišnými způsoby.

Prvni květina

Akchol Tetachol vstoupil na novou zem a rozhodl se ji prohlédnout z nejvyššho místa, aby se rozhodl, co s ní udělat. Země byla v té chvíli pustá a prázdná a Tetachol ještě přesně nevěděl, jak vlastně s nově nabytou mocí zacházet. Pomalu kráčel širokým údolím vzhůru (Pověsti tvrdí, že první vstup Tetacholův se uskutečnil na území dnešního Čerčech Tia) a bylo mu z pustiny úzko a smutno. Tak se rozhodl vyzkoušet svou moc a jako první květinu vytvořil sedmikrásku. Něžná krása drobného kvítku boha zahřála u srdce a tak kráčel dále vzhůru k vrcholu země a všude kolem rozkvétaly sedmikrásky.

Když dospěl Akchol Tetachol na vrchol, rozhlédl se a spatřil tři dosud zcela pusté země a cestu ze sedmikrásek po které na vrchol vystoupal, jenže sedmikrásky již začínaly vadnout, v té chvíli se vedle Akchola Tetachola zjevila bohyně v sytě modrých šatech lemovaných duhou a usmála se: "Tvé květiny potřebují vláhu, dovol, abych ti pomohla." Akchol Tetachol souhlasil a v té chvíli začalo na celý Tetakochal pršet a déšť se formoval do řek, říček a potoků. Byla to Ingechala Manechala, dávná Tetacholova přítelkyně, bohyně jarních dešťů, která se dozvěděla o Tetacholově novém úkolu a přišla mu na pomoc.

Společně tedy vytvořili veškeré řeky a říčky Tetakochalu a Manechala přijala své místo po Tetacholově boku jako bohyně vod Tetakochalu.

To mě napadá, že možná nebudete znát běžnou konvenci, jak se bohové Tetakochalu nazývají. Každý z bohů má dvě jména a je nazýván buď oběma jmény (Ingechala Manehala) nebo pouze tím druhým (Manechala) nikdy se nepoužívá pouze první jméno. Použití obou jmen bývá mírně obřadnější, ale ve skutečnosti se mezi oběma variantami při použití zpravidla nerozlišuje.

Osázení Tetakochalu

Jedna květina nestačí žádné zemi a nestačila ani Tetakochalu. Akchol Tetachol se dal do tvoření trav a veškerých bylin, které na zemi rostou, když vytvořil první trávy a nechal jejích stébly zarůst první louku, zvedl se náhle vítr a rozkýval vrcholky trav a pak tu stál jeden z větrných bůžků, Siral Etchol, bůh větru, který čeří stébla trav a pozdravil Akchola Tetachola a Ingechalu Manechalu a nabídl jim svou pomoc. Tak se stal Siral Etchol bohem všech bylin, co na zemi rostou. A společně dali podobu všem bylinám, jen je zatím nenechali vytvářet květy.

Jak známo, dnes je uctíván zejména jako bůh zemědělství, zejména obilí, ale o tom bude vyprávěno až později.

A osídlování pokračovalo dál. Bohové začali vytvářet stromy a formovat je do lesů, v té době ještě stromy netvořily semena, ale byly vytvarovány již do dnešní podoby a pomoci s tím přišla Tirachala Gechala, která se stala bohyní stromů.

Dnes Gechalu uctívají především elfové a lesní národy, kteří v ní vidí bohyni lesní divočiny a také je uznávána u nás v Meddůku jako paní ovocnářství.

Osídlení Tetakochalu

Nově vytvořené lesy a louky byly ještě pusté a bez života a čtveřice bohů odpočívala, když náhle zaslechli ptačí zpěv. Loukou k nim mířila další bohyně a kolem ní poletovaly pěnkavy.

"Přinesla jsem ti dárek, Akchole Tetachole," usmála se. "A ráda bych se stala bohyní tvé země." Byla to Tilkala Kinechala a pěnkavy jsou tak tvory na jejichž stvoření neměl Tetachol podíl.

Pustili se tedy bohové za zpěvu pěnkav do další práce. Protože první po něm byla na Tetakchalu Ingechala Manechala, nejprve osídlili její království a naplnili vody rybím životem. A Ingechala Manechala si zavolala Katelu Indachelu a ta přijala veškeré ryby pod svou ochranu a správu.

A pak vytvořili veškeré ptactvo, aby se připojilo k pěnkavám a Tilkala Kinechala tak získala své poddané. Akchol Tetachol byl spokojen a chtěl odpočívat, ale Indachela a Kinechala mu říkaly, že mnozí z jejich poddaných nemají, co jíst a že by byly rády, kdyby vytvořil něco, co by jim sloužilo za potravu. A tak dal Tetachol pokyn a Etcholovy trávy a byliny vydaly semena a Gechaliny stromy se prohnuly pod tíhou plodů. A ptáci i mnohé z ryb měly, co jíst, jenže některým to stále nestačilo a obě bohyně prosily Tetachola, ať znovu tvoří a určí jim co k jídlu. A tak se Akchol Tetachol nechal pohnout a vytvořil nesmírné množství drobné žoužele, jenže tvořil narychlo a vytvořil tvory ošklivé a bez elegance. Nicméně ptáci i ryby již měly co jíst a tak mohli bohové konečně odpočívat.

Mondala Elana a Toral Chalgel

Když odpočinek skončil, pohlédl Tetachol na nově vytvořenou drobotinu a viděl, že mu chybí někdo, kdo by se o ni staral. A tu ho napadlo požádat o pomoc svou přítelkyni Mondalu Elanu. Elana byla bohyní obdivu ke kráse a byla již dříve Tetacholovou přítelkyní a tak se vydala na Tetakochal. Když však spatřila tvory, o které by se měla starat, ulekla se. "Tvořil jsi ve spěchu Tetachole, " řekla, "a jen málo krásy jsi dal stvořením o která se mám starat. A já vždycky tak milovala krásu."

"Máš pravdu," zarmoutil se Tetachol, "tvořil jsem narychlo a ve spěchu. Odpusť, že jsem tě žádal o něco takového."

"Odpouštím ti, příteli," zasmála se Mondala Elana. "Sama cítím, že zde je můj božský úkol, mám však dvě podmínky."

"Splním je, budou-li v mé moci," slíbil Akchol Tetachol

"Nejprve si přeji, abys spolu se mnou vytvořil další tvory, kteří mi budou podléhat, tvory, kteří budou krásní na pohled. A za druhé bych ráda, kdyby sem mohl přijít i můj druh Toral Chalgel, aby se rovněž stal bohem tvé země."

Akchol Tetachol souhlasil a nejprve vytvořil spolu s Mondalou Elanou další druhy žoužele, tentokrát však krásné a proto je tolik žoužele a proto jsou jedni krásní a druzí na pohled odporní. Potom Elana přivedla svého druha Torala Chalgela. Chalgel se hned ptal, jaký úkol mu Tetachol určí a Akchol Tetachol rozhodl, že dokud se nenajde pro něj úkol přiměřený, bude vykonávat úlohu Tetacholova pomocníka.

Na tomto příběhu je zajímavá jedna teologická představa a sice ta, že když bůh nalezne úlohu, která je jeho "věčným úkolem" instinktivně ji pozná. Tak podle příběhu Mondala Elana poznala, že úkol, který se jí ne zcela na první pohled vyhovoval, je jí souzen. Naopak Toral Chalgel dlouho hledal svůj božský úkol a byl nespokojený i na místě Tetacholova pobočníka, v podstatě druhého po Tetacholovi, protože cítil, že mu toto místo nenáleží.

První rebelie

A tak se dal Tetachol opět do tvoření a tentokrát mu s tím pomáhal jeho nový pomocník Toral Chalgel. A společně vytvořili čtyřnohé tvory a rozdělili je do dvou skupin. Jednu skupinu představovali tvorové s tělem pokrytým srstí a druhou tvorové, kteří měli šupiny nebo holou kůži. A Toral Chalgel požadoval, aby mu Akchol Tetachol přidělil starost o jednu z těchto skupin tvorů.

"Ale to není tvůj úkol," odpověděl Tetachol. "Cítím, že to patří někomu jinému."

A opravdu v tu chvíli se před Tetacholem objevili dva bůžkové a hned hledali své úkoly. Tak Ismel Torichel dostal na starost tvory porostlé srstí a Storel Astel ty druhé.

"Jak to, že je dostali takoví přivandrovalci," zlobil se Toral Chalgel. "Já jsem je s tebou vytvářen a já bych měl být jejich správcem."

"Zamysli se, Chalgele a sám hledej odpověď, je-li to tvůj věčný úkol."

Chalgel se zamyslel a sice poznal, že má Tetachol pravdu, také však cítil, že jej úkol Tetacholova pobočníka také neuspokojuje. "Pokud tu pro mě není odpovídající práce, také tu nemusím být, " prohlásil a opustil Tetakochal.

Když se o tom dozvěděla Mondala Elana, vydala se jej hledat a přesvědčit, aby se vrátil. Tento první Chalgelův odchod bývá označován jako první rebelie.

První myslící rasy

Po Chalgelově odchodu přišli za Tetacholem ostatní bohové a říkali mu, že potřebují pomoc s jejich úkoly a prosili jej, aby jim dal pomocníky z řad jejich poddaných tak, že je obdaří rozumem. Akchol Tetachol se zamyslel a uznal, že mají pravdu a tak vznikly první rasy nadané rozumem. A vypráví se, že jsou to tito: jednorožci, poddaní Ismela Torichela, orlové, poddaní Tilkaly Kinechaly, ryby ilchy, poddaní Kately Indachely, mloci, poddaní Storela Astela a pastýři stromů, poddaní Tirachaly Gechaly. Jen dva bohové nedostali své pomocníky, Sirala Etchol, který je nechěl a Mondala Elana, která nebyla přítomná.

Pak Tetachol předložíl bohům plány na další osídlení Tetakochalu a vymínil si, že zatímco první rozumné rasy jsou poddané jednotlivým bohům, další rasy již budou mít svobodnou vůli a právě ty že budou ovládat většinu Tetakochalu, budou stavět chrámy bohům a uctívat je. A bohové souhlasili.

V té době se též vrátil Toral Chalgel a Tetachol jej hned vzal zpět na místo svého pomocníka. A tak Akchol Tetachol stvořil čtyři první rasy a dal jim svobodnou vůli a Toral Chalgel jim dal čásst svého rebelantského ducha. A tyto čtyři rasy jsou: lidé, trpaslíci, půlčíci a gnómové.

Toral Chalgel se pak chtěl stát bohem těchto nových ras, ale Tetachol mu odpověděl, že to není možné, protože mají svobodnou vůli a mohou se svobodně rozhodnout koho uctívat.

A pak se bohové pustili do učení čtyř ras a přišlo mnoho dalších bohů a učili je všem řemeslům, které dodnes lidé umí. A stávající bohové jim určili ze svých poddaných ty, které mají pěstovat a chovat a ukázali jim, jak při tom postupovat.

A přispěchalo mnoho dalších bohů a ti učili čtyři rasy všem řemeslům a všemu, co potřebují znát. Archen Pelien je naučil čtení, psaní a tomu, jak zaznamenávat věci do knih, Targun Ilachun kovářství a hutnictví a zvláště jeho si oblíbili trpaslíci, Imoela Richela je učila jak zpracovávat vlnu nebo len na vlákna a jak z nich tkát látky, Mindrela Surichela, kterak zacházet s kůží a vyrábět z ní boty i brašny, Stachoel Darchel je naučil jak opracovávat dřevo, Mervachel Tischel tomu, jak stavět domy a jiné stavby z kamene a cihel, Valiela Bonischena je učila pálit nádoby z hlíny a darovala jim hrnčířský kruh a přišlo množství dalších bohů a každý učil svoje řemeslo a Toral Chalgel s Akcholem Tetacholem byli tu i onde a pomáhali všem a nezůstávali dlouho u žádné činnosti a tu se Toral Chalgel podíval a spatřil, že opět nedostal žádný úkol a že pro něj není žádné místo.

Toral Chalgel byl prudký bůh a tedy se opět pohádal s Akcholem Tetacholem, marně mu Tetachol říkal, jak důležité je místo jeho pobočníka, Chalgel opět opustil Tetakochal, což vedlo k událostem známým jako druhá rebelie.

Tak nějak si stvoření čtyř ras vykládají především lidé a půlčíci, většinou tuto verzi uznáváme i my, gnómové, ale trpaslící mají pověst poměrně odlišnou, dokonce je to jedno z míst na kterém málem ztroskotalo jednání o Sjednocené Církvi. Trpaslíci (a některé gnómské pověsti velmi podobně) vypráví, že nejprve vytvořil Akchol Tetachol lidi a půlčíky a bohové je začali učit, jenže Targun Ilachun a Penrel Dalvragel (bůh kamenů) byli nespokojeni, nové rasy se nehodily pro práci v útrobách země, pro těžbu rud a výrobu kovů a tak prosili Akchola Tetachola, aby jim vytvořil rasu podle jejich představ a tak vytvořil Tetachol třetí svobodnou rasu, trpaslíky. Jenže v představách Ilachunových nebylo místo pro stromy a rostliny a i trpaslíci k nim chovali málo respektu a tedy přišla za Tetacholem i Tirachala Gechala a žádala jej, aby i pro ni vytvořil novou rasu, která naopak bude mít les v respektu a tak vytvořil Akchol Tetachol první z lesních ras, gnómy. (Jak jsem již říkal, tento doplněk o gnómech hlásají ti z našeho lidu, co žijí v lesích. Ti, co žijí stejně jako já ve městech, zpravidla uznávají stejnou verzi jako lidé a půlčíci. Trpaslíci pak často tvrdí, že první byly vytvořeny tři rasy a jen oni byli vytvořeni na žádost Targuna Ilachuna.)

Pokračují pověsti o událostech druhé rebelie.

v úctě váš

Ilgo z Rokle řečený Mrkev, půlčík hraničář

a

Profesor Segon z Kampanu, gnómský učenec

Zpět na stránku informací pro hráče