Předcházejí pověsti o druhé rebelii
A tak byly rány způsobené setbou zla zhojeny, jak nejvíc býti mohly. Ale Akchol Tetachol stále nebyl spokojen, nakonec se rozhodl stvořit ještě jednu rasu inteligentních bytostí, tentokrát takovou, která nebude zasažená setbou zla. Odebral se do lesů Smuoch Tia, kde byla setba nejslabší a tam vytvořil elfy. Lesy Smuoch Tia se pak staly elfům domovem.
Elfové měli být rasou bohům pro radost, rasou, kterou mohly být rasy ostatní, nebýt setby zla. Jejich srdce nemělo být zasaženo zlými emocemi a měli být ostatním vzorem. Nicméně setba byla příliš silná a tak se jeho úmysl zdařil pouze částečně. Možná byli elfové vytvořeni jako oproštění ode všeho zla, ale zato v nich vyrostl pocit nadřazenosti a velká samolibost a někdy též touha po majetku a tyto vlastnosti od nich převzali i eladrinové o jejichž vytvoření si budeme povídat dále.
Jedna pověst praví, že elfové byli vytvořeni z gnómů, kteří byli málo zasaženi setbou protože se v bitvě nezachovali zcela statečně. Nicméně gnómové i elfové to popírají.
I když byly rány zhojeny, jak jen zhojeny být mohly a čas se staral o další hojení, jeden z bohů stále nebyl spokojen - Toral Chalgel. Necítil se dobře na místě Tetacholova pobočníka a nepřestal toužit po vlastní úkolu. Ačkoliv cítil vinu na událostech, které vedly k poničení země, a celou dobu pomalu a pečlivě pracoval na odstranění následků Urganolova útoku a nikdo nepopíral, že byl jedním z těch, kdo k vyhojení ran nejvíce přispěli. Jenže to mu nestačilo.
Již v té době byl Toral Chalgel jedním ze tří nějmocnějších bohů Tetakochalu a tak žádal Tetachola, aby mu konečně přidělil úkol, území nebo místo, které by mohl považovat za svůj věčný úkol. A Tetachol mu odpověděl, že každý z bohů si své místo dokázal sám najít a že pokud on si najde svůj úkol, pozná jej a bude mu patřit navěky.
Toral Chalgel tedy vyrazil hledat, co by mohlo být jeho úkolem a přišel i do oblastí, kde žili goliati a tam potkal Tarhina Dergucha. Tarhin Derguch v něm viděl především Tetacholova pobočníka a tedy se mu začal chlubit, jak jeho goliati prosperují. Toral Chalgel na něj chvíli překvapeně zíral a potom se vrátil k Akcholu Tetacholovi.
"Akchole Tetachole," řekl," já samozřejmě uznávám svou vinu na Urganolově příchodu, ale na druhé straně je vina Tarhina Dergucha jistě vyšší a přitom on má dokonce vlastní lid i když by měli mít podle tvého rozhodnutí svobosdnou vůli, a já stále zůstávám bez úkolu. Přiděl mi tedy na starost elfy, to bude pro mě jistě vhodný úkol."
"Torale Chalgele, goliati uctívají Tarhina Dergucha jako rádce a učitele, nikoliv jako pána. Všem rasám je dána svobodná vůle. Goliati jsou více zasažení setbou a potřebují nad sebou větší dozor, proto toto místo patří Tarhinu Derguchovi. A goliaty učí i ostatní bohové. A já ti nemohu dát vládu nad elfy, protože ti mají být svobodní. Bohové jim jsou učiteli, ne pány."
Toral Chalgel byl jak známo prudký bůh a tak se rozčílil a volal, že byl od začátku zvyklý, že s ním se tady jen vytírají kouty a pořádný úkol, který je cílem každého boha pro sebe nemá. Pak se obrátil a vyrazil mezi elfy.
Elfové jej znali a nepřekvapilo je, když ho viděli, nicméně, když prohlásil, že odteď bude jejich bohem, dočkal se odmítnutí. Elfové prohlásili, že si nežádají boha nad sebou, že všem bohům vzdávají úctu, ale že je jim zaručena svobodná vůle.
Toral Chalgel se znovu rozzlobil: "Jste nevděčný národ, jste jen smrtelníci námi vytvoření a já jsem bůh. Mě máte prokazovat úctu a poslušnost. Víte vy vůbec, co to je být bohem? Jen počkejte, já vás naučím, co je to být bohem!"
Elfové v tuto chvíli Torala Chalgela překvapili a hned jej začali prosit, aby je to tedy naučil, že se dychtí učit. Toral Chalgel se zamyslel a začal elfy učit tomu, čemu se dnes říká magie. Říká se, že Toral Chalgel vytvořil a rozpoznal všechny přístupy k magii a položil základy ke všem magickým povoláním. Se svými žáky se usadil v horách na území dnešního Temenrionu a otevřel magická zřídla a učil své žáky. A ti se stali nesmírně mocnými a magie kolovala v jejich žilách a přetvořila elfy v eladriny.
Toral Chalgel se polekal, protože přetvářet lid je zakázané, ale Akchol Tetachol mu řekl, že tak mu bylo souzeno a Toral Chalgel sám poznal, že učení magie je jeho místo mezi bohy a jeho věčný úkol.
Pověsti vypráví, že první generace mágů byla nesmírně mocná, mocnější, než si dnes dovedeme představit, byli to zejména eladrinové a elfové, ale přišli i talentovaní čarodějové z jiných ras a všichni se učili od Torala Chalgela magickým postupům. Ale setba zla pokračovala ve své práci i mezi Chalgelovými žáky.
Dovednost čarodějů byla nesmírná a zdálo se jim, že jsou rovni bohům a při nejlepší vůli nelze říci, že by to nebyla částečně pravda. A tak se velká skupina čarodějů rozhodla, že bohy svrhne a bude vládnout místo nich. Bohové se vystoupení čarodějů zalekli a nejvícee Toral Chalgel, který se cítil za vzniklou situaci zodpovědný. Spěchal tedy za Akcholem Tetacholem a prosil jej ať mu pomůže zničit čaroděje, které špatně vyučil.
"Nevyučil jsi je špatně," zasmál se Tetachol," možná spíše příliiš dobře. Ale nehněvám se na tebe, čarodějové museli poznat výšiny moci, je však čas jejich moc zmenšit, aby nebyli nebezpeční sobě ani světu."
Pak se Tetachol zjevil čarodějům spolu s Toralem Chalgelem v moci a síle. Čarodějové pohlédli na moc bohů a padli na kolena a jejich povstání se jim rázem zdálo bláhové. "Dostali jste božskou sílu," prohlásil, "a zaměnili jste ji za božství. Podlehli jste pokušení, kterému jste byli vystaveni. Proto vám odeberu část vaší síly, aby vás již více nepokoušelo porovnávat se s mocí bohů."
A Akchol Tetachol sebral část jejich síly a moci a pak je vyzval ať jdou a předávají své umění a znalosti jiným. Pak se Akchol Tetachol obrátil na duchy všeho živého i duchy samotné země, a vyzval je, aby i oni poskytli sílu vybraným osobám a tak se někeří naučili čerpat magii z duchů přírody a nazvali tento zdroj zdrojem prvotním, protože se domnívají, že jsou schopni napojit se na moc prvotního kouzla, které z Tetacholovy čapky vytvořilo Tetakochal.
Okamžik tohoto povstání, takzvaná třetí rebelie, je brán za základ našeho současného letopočtu. Nicméně datace událostí vytvořená hobitem Margielem z Duadrinu je značně spekulativní. Přesnější údaje známe až od dob Margielových (tedy 70. století).
Akchol Tetachol věděl, že je zapotřebí ještě jednoho, aby byl Tetakochal dotvořen. Do té doby se bohové volně procházeli mezi svými žáky a učili přímo vše, co mělo být naučeno.
Tetachol svolal bohy a měl k nim takovouto řeč: "Je čas zakončit naše dílo tím, že se stáhneme ze světa na odlehlé místo, abychom nebyli každému přístupni, tak se nestane, že by někdo vyučil své žáky příliš dobře, jako Toral Chalgel."
"To se již nestane," volali bohové a předháněli se v dokazování, že v jejich oborech se to ani stát nemůže.
"Přesto se musíme stáhnout," odpověděl Tetachol. A pověděl bohům o čem hovořil s Dahurolem Urganolem. "My bychom se snad dokázali ohlídat, ale kdo zaručí, že sem nepronikne on a jeho družina a že oni nenaučí své žáky temným uměním. Ale pokud svou mocí zaštítím odchod bohů, budou muset poslechnout všichni."
Bohové seznali, že je to pravda a ptali se, jak tedy budou udržovat kontakt se svými žáky. A tehdy Tetachol řekl bohům, ať naučí své žáky moci modliteb a stavbě chrámů a ať dají vyvoleným mezi nimi část své moci i svou zodpovědnost a tak vznikli ti, kdo moc čerpají ze síly božstev.
A rovněž povolil, aby bohové vyslali své služebníky v podobě dévů, když budou cítit, že jejich dílo potřebuje přímou ochranu.
A pak se bohové odebrali na vrchol nejvyšší hory a tam postavili své sídlo a odtud shlížejí na zemi pod nimi.
S odchodem bohů souvisí i jedna z představ o konci světa. Ta pověst praví, že jeden z bohů neposlechne tohoto zákazu (nejčastěji se v této souvislosti Toral Chalgel) a tím otevře možnost přímého vstupu Urganolovských bohů, kteří pak poničí zemi dříve než bohové stihnou opět sestoupit mezi lid.
Není bez zajímavosti, že jiné pověsti naopak tvrdí, že v největší hloubce lesů Smuoch Elfech je místo, které přesahuje do říše Tirachaly Gechaly a že je tudy možné bohyni kontaktovat a že se zde bohyně může zjevit přímo aniž by překračovala limity Tetacholova zákazu. Bohužel se vyskytuje i pověst podle které je podobné místo někde v centru velké pouště přístupné takto Urganolovi a jeho služebníkům.
Abych předal informace o dalších obyvatelích Tetakochalu, musím dodat, že kromě bytostí stvořených bohy Tetakochalu jistá část našich obyvatel přicestovala odjinud. Tetakochal není jedinou zemí na světě a tedy byl objeven mořeplavci z jiných končin. Kdesi na jihozápad od Tetakochalu leželo území, kde žili válečničtí mořeplavci kmene Drungů. Pravidelně několik století připlouvali k pobřeží Tetakochalu a zabývali se drobnými loupežemi a rabováním. Až roku 6982 připluli v doprovodu dalších kmenů a v průběhu několika let dobyli celé království Vup Tia. Převzetí vlády bylo nakonec celkem překvapivě hladké díky filozofovi Anedranovi, který se z neznámých důvodů stal rádcem drunzského velitle Darhafa a pomohl mu v převzetí civilizačních vymožeností.
Drungové s sebou přivezli své bohy, jejich uctívání však většinou upadlo v zapomenutí s výjimkou válečnického boha Abrunga, kmenového boha Drungů.
Kromě Drungů připluly ještě dvě lidské rasy. Lidožrouti s tmavou kůží, kteří obsadili jižní cíp Tetakochalu a pastevci Inanové, kteří obsadili okrajové oblasti Velké pouště.
A to je snad z osidlování Tetakochalu opravdu vše.
Pokud by někteří z vás toužili po méně obvyklých rasách, které tu nejsou zmíněné, mají možnost a já Ilga přiměji doplnit relevantní informace.
v úctě váš
Ilgo z Rokle řečený Mrkev, půlčík hraničář
a
Profesor Segon z Kampanu, gnómský učenec